POEZIE
Charles Baudelaire - Květy Zla (volně přeloženo)
Ty, který nejvíc znáš archanděli hněvu, jsi zavržený Bůh a zbavený
chvalozpěvů, ó jak ukřivdil ti kníže exilu ač byl jsi poražen nepřišels
o sílu.
Ty který víš pane hlubin králi, jsi lékař úzkostí a utišuješ
žaly, ty který víš, že všech nejkrásnější anděli, který jsi byl osudem
opovržen a zrazený.
Ty otče sirotků jež hněvu proklínaje, Bůh otec
vypudil nás z pozemského ráje, ty lampo vyhnanců a objevitelů, jsi
knězem šibenic a padlých mstitelů.
Ty abys zachránil nás z pozemského
víru, učils nás alchimii míchat jed a síru, ty který pronikáš svým
zrakem arzenál, víš, kde kovy pohřbené spí v tvrdém lůně skal, znáš
každý kout máš moc nad temnotami, kam nepřející Bůh ukryl svoje
drahokamy, ty který se smrtí svou starou milovnicí splodil jsi naději
toulanou kouzelnici.
Ty vkládáš do srdcí žen nebezpečné dary, kult
ran a přepychu na nahém těle cáry, ó náš králi tvý uctívatelé jsou
poznamenaní jako Kain na těle.
Ty abys zachránil nás z pozemského
víru, byl jsi poražen nepřišels o sílu, ty světlo prokletých, štvancova
hůl, tys pod šibenicí modlitbu mou vyslechnul, buď zdráv a veleben v tom
ráji na nebi, kdes vládl satane, tvá moc tě velebí, buď zdráv tam v
hlubinách, kde poražen spíš v tichu, ať jednou spočnu pod slavným
stromem hříchů, slituj se nad dlouhou mojí bídou, dej jen duši mé vedle
tebe spočinout, tu slavnou hodinu, kdy jako nový chrám, já tvoji
ratolest zas zvednu k výšinám.
Natrhám květy zla na dně propastí černého ráje
Natrhám květí zla, černého ráje
Sir Humprey - Satan a bůh
Miluj bližního svého,
říká hlas z nebe, hlas svrchovaného.
Ale proč tak činit?
Proč udržovat tuhle proklatou nit,
když druzí nám jen špatné
přináší,
tak jim pěkně život osladit!
Proč po proudu,
který nám jen život unáší,
plout a posléze se nechat usmrtit?
Ať zhyne proklatý Bůh,
už nechci cítit kostelů puch,
jen radovat se a užívat
a slasti světa požívat.
Démon z pekla vládnout bude,
nenávist uchvátí naše srdce,
a to, co z toho starého světa zbude,
síla pekelná na kolena srazí prudce.
Už ne nesmíš či musíš,
pouze neměl bys a měl, sníš
o zemi krásnější
a o ohni slunce jasnější,
teplo plamene věčného,
potoky piva ječného.
Proč se modlit k Bohu falešnému?
stačí oddat se Ďáblu upřímnému.
Smrt je odříkáním,
proto se nezdržujte pokáním.