POEZIE

Charles Baudelaire - Květy Zla (volně přeloženo)

Ty, který nejvíc znáš archanděli hněvu, jsi zavržený Bůh a zbavený chvalozpěvů, ó jak ukřivdil ti kníže exilu ač byl jsi poražen nepřišels o sílu.
Ty který víš pane hlubin králi, jsi lékař úzkostí a utišuješ žaly, ty který víš, že všech nejkrásnější anděli, který jsi byl osudem opovržen a zrazený.
Ty otče sirotků jež hněvu proklínaje, Bůh otec vypudil nás z pozemského ráje, ty lampo vyhnanců a objevitelů, jsi knězem šibenic a padlých mstitelů.
Ty abys zachránil nás z pozemského víru, učils nás alchimii míchat jed a síru, ty který pronikáš svým zrakem arzenál, víš, kde kovy pohřbené spí v tvrdém lůně skal, znáš každý kout máš moc nad temnotami, kam nepřející Bůh ukryl svoje drahokamy, ty který se smrtí svou starou milovnicí splodil jsi naději toulanou kouzelnici.
Ty vkládáš do srdcí žen nebezpečné dary, kult ran a přepychu na nahém těle cáry, ó náš králi tvý uctívatelé jsou poznamenaní jako Kain na těle.
Ty abys zachránil nás z pozemského víru, byl jsi poražen nepřišels o sílu, ty světlo prokletých, štvancova hůl, tys pod šibenicí modlitbu mou vyslechnul, buď zdráv a veleben v tom ráji na nebi, kdes vládl satane, tvá moc tě velebí, buď zdráv tam v hlubinách, kde poražen spíš v tichu, ať jednou spočnu pod slavným stromem hříchů, slituj se nad dlouhou mojí bídou, dej jen duši mé vedle tebe spočinout, tu slavnou hodinu, kdy jako nový chrám, já tvoji ratolest zas zvednu k výšinám.
Natrhám květy zla na dně propastí černého ráje
Natrhám květí zla, černého ráje

Sir Humprey - Satan a bůh

Miluj bližního svého,
říká hlas z nebe, hlas svrchovaného.
Ale proč tak činit?
Proč udržovat tuhle proklatou nit,
když druzí nám jen špatné
přináší,
tak jim pěkně život osladit!
Proč po proudu,
který nám jen život unáší,
plout a posléze se nechat usmrtit?
Ať zhyne proklatý Bůh,
už nechci cítit kostelů puch,
jen radovat se a užívat
a slasti světa požívat.
Démon z pekla vládnout bude,
nenávist uchvátí naše srdce,
a to, co z toho starého světa zbude,
síla pekelná na kolena srazí prudce.
Už ne nesmíš či musíš,
pouze neměl bys a měl, sníš
o zemi krásnější
a o ohni slunce jasnější,
teplo plamene věčného,
potoky piva ječného.
Proč se modlit k Bohu falešnému?
stačí oddat se Ďáblu upřímnému.
Smrt je odříkáním,
proto se nezdržujte pokáním.

Místnost temnoty
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky